Kynžvartský kámen
Za obřími balvany
Na lukách a v lesích jižně od Kynžvartu nás na několika místech překvapí ohromné žulové balvany. Balvany jsou jednotlivě i ve skupinách a připomínají zvětrávací geologické pochody ve čtvrtohorách. Během nich se po odnosu okolních zvětralin dostala na povrch odolnější jádra horniny, která byla dále opracovávána přírodními vlivy.
Největší z balvanů je chráněn jako přírodní památka Kynžvartský kámen. Najdeme ho severně od Lučního rybníka, nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázně Kynžvart se samotným městem. Kámen je asi 5 m vysoký a jeho povrch je zbrázděn 5–20 cm širokými a až půl metru hlubokými rýhami, tzv. pseudoškrapy (podle podobnosti se škrapy, které vznikají v krasových oblastech v podstatně měkčích vápencových horninách).
Pseudoškrapy i skalní mísy vznikly povrchovým zvětráváním, tj. přírodními pochody za mechanického a chemického působení srážkové vody.
