Hroznětín - Krásný vrch
Nerostné suroviny pod čedičovou pokličkou
Výrazné čedičové těleso Krásného vrchu (510 m n. m.) jižně od Hroznětína vystupuje z okolního mírně zvlněného terénu s nadmořskými výškami kolem 460–480 m. Je tvořeno terciérním výlevem leucitického bazanitu. Jde o za čerstva černošedou celistvou až jemnozrnnou vyvřelinu drobně porfyrického slohu. Ve východní lomové stěně jsou patrné náznaky sloupcové odlučnosti horniny, mnohem zajímavější jsou však projevy kulovitého rozpadu ve stěně jižní.
Krásný vrch leží v severovýchodním křídle terciérní Sokolovské pánve. Kaolinizované žuly karlovarského masivu v podloží pánve jsou zde překryty třetihorními uloženinami několika stratigrafických jednotek. Starosedelské souvrství je tvořeno různě mocnými a často nespojitými polohami či čočkami pískovců, křemenců, písků a přeplavených kaolinů. Mladší novosedelské souvrství tvoří hnědé uhlí až uhelné jíly a písky, lokálně obohacené uranem (slojové pásmo Josef) a výše pak vulkanogenní série s výskytem bentonitů (silně zjílovělé tufy, tufity a vulkanické brekcie). Celý komplex je uzavřen pod pokličkou nejmladšího čedičového výlevu. Během poměrně nedávné historie z něj byly dobývány čtyři suroviny: čedič na drcené kamenivo, bentonit pro slévárenství, uranová ruda ze sedimentů slojového pásma Josef a papírenský a keramický kaolin.
V současnosti je východní část lokality rekultivována, část západní s vytěženými zásobami kaolinu je určena pro ukládání skrývkových materiálů z kaolinového lomu Ruprechtov.
Vzhledem k pokračující hornické činnosti není prozatím místo pro veřejnost přístupné.
