Pískovna Erika
Na břehu subtropického jezera
Pískovna Erika je v současnosti nejlépe odkrytým profilem starosedelského souvrství, které je nejstarší sedimentární jednotkou Sokolovské pánve. Klastické uloženiny této jednotky vznikaly ve starších třetihorách v prostředí říčních toků a mělkých jezer. Celková mocnost souvrství na lokalitě je 22 m, z toho svrchních 12 m bylo předmětem těžby. Co do zastoupení převažují štěrky a písky, které jsou místy zpevněny křemenným nebo železitým tmelem na slepence a pískovce. V pískovně jsou výborné podmínky pro sledování různých druhů vrstevnatosti, zvrstvení a struktur hornin, odkud lze vyčíst mechanismus a prostředí vzniku vrstev. Zvlášť působivé a unikátní jsou řezy agradačními valy podél říčních koryt, provázené erozí dříve uložených vrstev.
Erika je mezinárodně známou lokalitou eocénní flóry - rostlinné společenstvo starosedelského souvrství nese diagnostické znaky tzv. stálezelených pralesů subtropického pásma.
V pískovně probíhala donedávna těžba a třídění štěrkopísků pro potřeby vodní rekultivace rozsáhlých uhelných lomů v Sokolovském revíru.
