Andělská Hora
Výhled z vulkanického sopouchu
Trosky středověkého hradu na znělcovém skalisku (kóta 717 m). Hrad je poprvé připomínán až roce roku 1402, kdy o něm píše Boreš z Oseka. Po dobu své existence často měnil majitele - patřil střídavě pánům z Házmburka, Vřesovicům, Šlikům, pánům z Plavna, Černínům i královské koruně. V roce 1635 byl dobyt Švédy a poté udržován už jen nouzově. Po požáru roku 1718 byl definitivně opuštěn.
Andělská Hora byla oblíbeným výletním místem lázeňských hostů Karlových Var v době jejich největšího rozkvětu. V roce 1786 ji navštívil i Johann Wolfgang Goethe. Skalnatý vrch vyčnívá 100 m nad okolí a za dobrého počasí je z něj nádherný výhled daleko za hranice geoparku - do východního Krušnohoří, na vulkanické pohoří Doupovských hor i Tepelskou vysočinu.
Geologicky se jedná o terciérní sopouch v západním předpolí doupovského vulkanického centra, který prorazil žulami karlovarského plutonu. Později byl denudací vypreparován nad úroveň okolního zarovnaného povrchu. Těleso je lemováno věncem sutí a soliflukčních kamenitých hlín. Vyvřelina je označována jako sodaliticko-nefelinický trachyt nebo jako trachyandezit.
V městečku pod hradem se nachází cenná církevní památka, někdejší poutní a hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1712.
Jeho zvláštností je zcela pravidelná trojúhelníková dispozice. Poblíž kostela stojí památná lípa, u níž kdysi vyvěrala studánka, jejíž voda prý zázračně léčila četné nemocné poutníky.
Andělskou Horou prochází naučná stezka, která nás zavede dál na Šemnickou skálu opředenou starými pověstmi.
