Horní Slavkov
K ústí Pluhovy štoly
Sláva královských horních měst Slavkovského lesa byla založena na stříbře a cínu. Zatímco těžba stříbra nikdy nepřesáhla lokální význam, slavkovský cín se stal komoditou evropského významu.
Po vyčerpání cínonosných rozsypů z říčních náplavů někdy ve 13. století se cín začal získávat i z rudných těles tzv. primárních ložisek. Při postupu do větších hloubek bylo nutno doly odvodňovat. Podzemní voda byla čerpána důmyslnými mechanismy nebo odvodňována zvlášť za tímto účelem raženými štolami. Odvodňovací štoly sloužily všem přilehlým dolům a razily se po několik generací (odtud název dědičná štola).
Upravené ústí dědičné štoly Kašpara Pluha je významnou kulturní památkou, která se nachází asi 1,5 km pod Horním Slavkovem. Ražba štoly započala v roce 1539 a po několik staletí sloužila jako hlavní odvodňovací osa slavkovsko-krásenského rudního revíru. Ústí štoly lze navštívit z parkovací plochy při státní silnici nebo od Městského muzea v Horním Slavkově, které se pyšní cennými mineralogickými a hornickými exponáty. Trasa z města míjí ústí štoly Barbora, vyražené k odvodňování opuštěného uranového revíru.