V roce 2000 byla ukončena těžba hnědého uhlí v lomu Medard-Libík, který byl posledním v západní části sokolovského hnědouhelného revíru. Lom vznikl propojením dvou povrchových dolů na přelomu 80. a 90. let minulého století. V červnu 2008 se ze dna lomu přestaly čerpat důlní vody a o dva roky později bylo zahájeno napouštění budoucího jezera umělým kanálem z řeky Ohře. Konečné úrovně hladiny na kótě 400 m již bylo dosažena bylo dosaženo v roce 2016.
Jezero Medard. Hana Bothová
Jezero Medard s plánovanou rozlohou kolem 500 ha nebude v budoucnu na Sokolovsku jezerem největším. V roce 2038 by mělo být zahájeno napouštění vytěžené dvojice lomů Jiří-Družba. Vzniklé jezero má mít plochu 1 323 hektarů, tj. téměř stejnou jako Slapská přehrada (1 392 ha) a dvojnásobnou než Jesenická přehrada u Chebu (746 ha).
K lokalitě by v budoucnu měla vést naučná stezka, která je plánována na svazích bývalého uhelného lomu mezi budoucím jezerem a městem Habartov. Stezka by měla poukázat na geologický vývoj pánve (témata „kamenné pařezy“, vulkanické uloženiny, půdotvorné procesy, uhelná sloj), svědky dřívější hlubinné a povrchové těžby uhlí (ústí štoly Josef, profil hlubinně přerubanou slojí) a hlavní typy rekultivace (včetně sukcese živočichů a rostlin).
Až do ukončení všech rekultivačních prací není lokalita pro veřejnost přístupná.
Foto 1-3: Jezero Medard. Rudolf Tyller, Světlana Kuncová a Hana Bothová